SMUTEČNÍ ZPRÁVA: opustil nás dlouholetý kolega doc. PhDr. Karel Pstružina, CSc.

Doc. PhDr. Karel Pstružina, CSc.

(23. ledna 1941 – 7. ledna 2021)

7. leden 2021 – jeden obyčejný den na počátku nového roku. Na první pohled nijak zvláštní či výjimečný den, a přesto se do historie katedry filosofie Vysoké školy ekonomické v Praze zapíše velice smutným, do černa potemnělým písmem.

Toho dne pozbyl fyzického bytí ve vezdejším světě dlouholetý učitel a vedoucí této katedry pan doc. PhDr. Karel Pstružina, CSc. V tišině svých posledních dnů odešel nejen znamenitý učitel a filosof pronikavé mysli a neobyčejného intelektu, ale především vzácný člověk, nesmírně přátelský, laskavý a dobrý, vždy čestný a respektující mravní étos, vždy ochotný rozmlouvat a naslouchat s velkou citlivostí a porozuměním pro druhého, vždy vnitřně radostný se zvláštním smyslem pro jemný humor.

Jeho životní pouť trvající téměř osm desetiletí však nebyla zdaleka přímá a jednoduchá. V raném dětství ztratil otce, který zahynul v koncentračním táboře Mauthausen jako účastník odbojového hnutí na severní Moravě na sklonku druhé světové války. V padesátých letech minulého století vystudoval chemickou průmyslovou školu a musel strávit nějaký čas v drsném prostředí chemického provozu. Kromě toho také musel absolvovat dva kruté roky základní vojenské služby.

Ani tyto krušné momenty jeho mládí v něm neudusily vnitřní touhu po porozumění světu a člověku v něm. Nezměrná snaha pochopit a intenzivní niterné přání prohlubovat své vědění a rozumění ho nakonec přivedly ke studiu filosofie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Mohl tam studovat v relativně svobodnějších poměrech šedesátých let minulého století.

Svobodnější poměry jistě přispěly k tomu, že si osvojil hluboké znalosti dějin filosofie a získal široký přehled o moderních podobách filosofického myšlení. Do hloubky tak mohl rozvinout své velké kontemplativní schopnosti a jeho mysl získala neobyčejnou pronikavost při zachování uvážlivosti a logicky přesného úsudku.

To vše pak mohl výborně zužitkovat jako mladý učitel filosofie a jejích dějin na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde nakonec působil téměř pět desítek let. Stal se velice oblíbeným učitelem, jehož přednášky byly hojně navštěvovány a těšily se mezi studenty velikému zájmu. K tomu jistě výrazně dopomohla také jeho vlastní filosofická bádání a teoretická zkoumání zejména nesnadných otázek a problémů spojených s fungováním mozku jakožto jedinečného materiálního substrátu lidského myšlení.

V této oblasti publikoval velký počet fundovaných odborných statí a článků a celou řadu pozoruhodných knih, které nalezly svou odezvu nejen v české a slovenské odborné i laické veřejnosti, ale vzbudily mnohý zájem mezi filosofy a odborníky z oblasti kognitivních věd rovněž v zahraničí. Docent Pstružina byl proto zván na mezinárodní konference a kolokvia, stejně tak přicházel zájem o jeho přednášky z nejrůznějších zahraničních univerzit, akademických a vědeckých institucí.

Všechny tyto momenty sehrály výrazně pozitivní roli také v tom, jakým způsobem vedl a řídil katedru filosofie na VŠE v Praze. V jejím čele stál více než dvě desetiletí a zejména v devadesátých letech minulého století dosáhla tato katedra nebývalého rozkvětu a patřila mezi nejvýznamnější filosofická pracoviště v českých zemích. Pod vedením docenta Pstružiny byly výkony katedry i jejích jednotlivých členů v oblasti pedagogické, vědecké a publikační na neobyčejně vysoké úrovni. Navíc uvnitř tohoto pracoviště panovala velice vstřícná a přátelská atmosféra plná kultivovanosti a jisté noblesy, kterou reprezentoval především pan docent Pstružina se svou laskavostí a úžasným kulturním rozhledem. Všichni, kdož na katedře tehdy působili, stejně jako její bývalí studenti, vzpomínají na tuto „zlatou éru“ s velikou láskou a úctou. I po svém odchodu do důchodu docent Pstružina nadále působil na katedře, přičemž se věnoval zejména filosofickému vzdělávání mnoha generací doktorandů VŠE. Odučil na této instituci neuvěřitelných 99 semestrů. Třebaže všichni jeho kolegové spolu s vedením Národohospodářské fakulty VŠE si přáli, aby zaokrouhlil počet odučených semestrů na rovnou stovku, musel se své pedagogické činnosti, v níž mistrovsky uplatňoval sokratovskou metodu, vzdát ze zdravotních důvodů.

Vše však již je minulostí, přes všechno se převalily vlny času. A nyní odešel z vezdejšího světa ten, s jehož jménem jakožto jejím skutečným „spiritus agens“ bude historie katedry filosofie na VŠE v Praze navždy spojena. Avšak „mors intermittit vitam, non vitam eripit“, budiž proto stále vzdávána čest jeho úžasné památce.

Maxima debetur Carolo carissimo reverentia!

Jménem Vědecké rady NF VŠE poděkoval prof. Ing. Zdeněk Chytil, CSc.  panu doc. Pstružinovi za jeho celoživotní dílo a dne 16.10. 2019 mu byla udělena pamětní medaile a pamětní list za dlouholetý pedagogický i vědecký přínos pro VŠE. 

Proměny a transformace

Rozmluva docenta Pstružiny s Martinem Soldátem (Institut pro péči o kulturní a intelektuální dědictví)