5FI Filosofie a metodologie vědy
Cíle vedlejší specializace
Vedlejší specializace Filosofie a metodologie vědy nabízí teoreticky zaměřeným studentům možnost získání znalosti filosofických kontextů, v nichž se pohybují moderní společenské, zejména ekonomické vědy. Důraz je kladen na rozvoj samostatného a kritického myšlení a schopnosti reflektovat vpravdě rozumějícím způsobem jak společenské fenomény, tak metodologické postupy současných věd o člověku a společnosti.
Povinné předměty, které tvoří páteř vedlejší specializace, podávají na jedné straně historickou perspektivu, v níž jsou uspořádány do logické a vývojové souvislosti nejdůležitější a myšlenkově nejplodnější výkony světového filosofického myšlení od antiky k moderně; obsahují také exkursy do neprávem opomíjené oblasti klasické logiky (deduktivní i induktivní). Na straně druhé je v nich zahrnuta i reflexe aktuálních témat a problémů relevantních pro porozumění společenských jevů z filosoficky podloženého hlediska, oproštěného od naivity a předsudků bezprostředního názoru a zároveň zohledňujícího i současný stav vědeckého poznání.
Jedním z cílů vedlejší specializace je poskytnout posluchačům hlubší vhled do předpokladů a metod věd, zvláště ekonomických; vytváří se tak podmínky pro kvalifikovaný přístup k hospodářské problematice, politické a kulturní činnosti i k otázkám globální informatizace a znalostní společnosti. Neméně závažným cílem je přivést posluchače k tomu, aby otevřeli svoji mysl „věčným“ tématům filosofie a prožili myšlenkovou závrať, kterou vzbuzuje „hvězdné nebe nad námi a mravní zákon v člověku“. Tato dimenze filosofického vzdělání umožní posluchačům dospět k fundamentálnímu projasnění lidských hodnotových orientací i smyslu vlastní existence a naplnit tak imperativ antického mudrce „Poznej sebe sama!“.
Absolventi vedlejší specializace Filosofie a metodologie vědy mohou nalézt adekvátní uplatnění v širokém spektru oborů, které vyžadují rozvinutou schopnost abstraktního myšlení, logické a přesvědčivé argumentace, precizního písemného projevu a vhledu do principů fungování societální reality i její vědecké reflexe; tuto specializaci lze zvlášť doporučit studentům, kteří hodlají nastoupit do doktorského studia – jejím absolvováním si totiž vytvoří výborné předpoklady pro zvládnutí stejně zaměřeného i nazvaného předmětu, jenž je na doktorském stupni zařazen mezi předměty povinné. Konkrétní informaci v tomto směru mohou zájemcům o vedlejší specializaci poskytnout profily vybraných absolventů a existuje pro ně i možnost předem konzultovat obsahové i organizační detaily vedlejší specializace s jejím garantem, doc. Pavlíkem.
Kapacita: 20 studentů.
Požadavky na absolvování vedlejší specializace
Povinnost získat 30 kreditů v této struktuře:
Povinné předměty – celkem 18 kreditů
- 5FI421 Filosofie I, 6 ECTS
- 5FI422 Filosofie II, 6 ECTS
- 5FI423 Filosofie III, 6 ECTS
Volitelné předměty – celkem 12 kreditů
- 5FI201 Dějiny umění a způsoby estetického prožívání, 6 ECTS
- 5FI303 Úvod do axiologie, 4 ECTS
- 5FI308 Dějiny filosofie, 4 ECTS
- 5FI316 Filosofické problémy kvantifikace a měření, 3 ECTS
- 5FI321 Metodologie ekonomie, 3 ECTS
- 5FI404 Kognitivní věda, 6 ECTS
- 5FI412 Dějiny uměleckých slohů, 3 ECTS
- 5FI417 Úvod do religionistiky, 3 ECTS
- 5FI424 Fenomenologická filosofie, 6 ECTS
- 5FI425 Teorie spontánního řádu a samoorganizace, 3 ECTS
- 5FI444 Současná témata kognitivní vědy, 3 ECTS
- 5FI468 An Introduction to Contemporary Philosophy and Methodology of Science, 3 ECTS
Státní závěrečná zkouška z vedlejší specializace
- Státní zkouška z vedlejší specializace se zakládá na prezentaci předem připraveného tématu dotýkajícího se povinných i volitelných předmětů, které student v rámci vedlejší specializace navštěvoval, a ústní zkoušky vycházející z obsahu povinných předmětů.
- Příklady tematických okruhů:
- Filosofická antropologie – vývoj představ o člověku od antiky po současnost
- Empiristické a racionalistické teorie poznání
- Filosofie dějin od Hegela k Fukuyamovi
- Fenomenologie a problematika přirozeného světa
- Východiska analytické filosofie
- Filosofie vědy – pozitivismus a post-pozitivismus
- Filosofické problémy současné ekonomie